Vše začne tím, že v porodnici nebude nikdo jásat. Do matriky tě automaticky zapíší pod matčiným příjmením, totožnost otce nikdo řešit nebude.
Během dětství budou rodiče vždy nadržovat tvojí sestře. Pošlou ji na školy, zatímco ty se budeš dřít na poli.
Dospěješ, oženíš se a opustíš rodný dům, aby ses nastěhoval k rodině své ženy. Manželka bude samo sebou hlavou domácnosti. Její příbuzní na tebe budou shlížet svrchu a ty si budeš připadat jen jako chovný býk, jehož zodpovědnost končí rozmnožováním.
Až se ženě omrzíš, z domu tě bez milosti vyhodí. Přijdeš o všechno – o majetek i děti.
Nezbude ti než se vrátit domů k mámě. Ale ani od ní se nedočkáš žádné velké podpory. Dědictví opět shrábne tvoje hrozná sestra, která tě bude doma trpět jen jako nutné zlo.
Bez majetku, dětí a klidného domova zjistíš, že nemáš pro co žít. Své zoufalství budeš utápět po hospodách ve společnosti podobných nešťastníků, až se nakonec společně upijete k předčasné smrti.
Že je to trochu přitažené za vlasy?
Nikoli. Přesně takhle popisují nelehký mužský úděl bojovníci za rovnoprávnost z indického kmene Khásí na severovýchodě Indie. Jejich boj za rovnoprávnost v lecčem připomíná emancipační úsilí našich žen před sto lety.
Mezi nejkontroverznější mužské aktivisty patří podnikatel Keith Pariat z organizace Syngkhong Rympei Thymmai, což volně přeloženo znamená asociace nových srdcí. Jeho dramatická prohlášení často cituje indický i zahraniční tisk.
A tady se můžete na některá z nich podívat:
The Second Sex. Men search for equality in a society where women are first in line. The Caravan.
Meghalaya, India: Where women rule, and men are suffragettes. BBC magazine
Men’s Rights in Meghalaya. The story of a men’s liberation movement. Open.
Tribe faces push for men’s rights. The Sydney Morning Herald.